Vzdělávání zaměstnanců je důležité. Ale jenom za určitých okolností. Například jsou určité profese, kde je vzdělávání zaměstnanců nutností podle zákona. Týká se to například lidí v sociálních službách nebo ve školství. Velmi často se s tím vedení porve tím nejhorším možným způsobem, aby byly splněny hodiny a zda vzdělávání je k užitku či nikoli, celkem nikoho nezajímá. Jsou to zbytečně utracené peníze. Lektory to pak staví do pozice podnikatelů se vzděláváním a nikoli do pozice učitelů, kteří by měli druhé uschopňovat k tomu, aby podávali profesionálnější a lepší výkony. Nezřídka se tak stává, že zaměstnanec absolvoval jedno školení i vícekrát. Navíc třeba na téma, které s jeho prací zas tak nesouvisí.

Samozřejmě koordinace vzdělávacích aktivit je náročná a tak jde často o to, aby se splnilo to, co po nás zákon žádá, tedy je splněna forma, ale obsah vázne velmi. Je třeba si uvědomit, že vzdělávání zaměstnanců by především mělo být k užitku.

 

Zaměstnavatel má vytvořit podmínky

Na druhou stranu jsou zaměstnavatelé, kteří tuto povinnost nemají, ale oni přesto do vzdělávání zaměstnanců investují a to peníze rozhodně ne malé. Někdy se cítí dotčeni, protože mají pocit, že to zaměstnanci dostatečně nedokáží ocenit. Je třeba ptát se proč? Jak vypadá takové školení? Školení začíná cca v 10:00 hodin. Zaměstnanec jde ráno do práce dříve než obvykle a do půl desáté se věnuje své práce. Pak celý schvácený vyrazí na školení.


Samotné školení protrpí neschopen se soustředit, aby následně jel opět do práce a vyřizoval resty. Tak takhle by to fungovat rozhodně nemělo. Je zapotřebí, aby měl zaměstnanec klid na studium a to by mu měl zaměstnavatel zajistit třeba tím, že v průběhu školení bude delegovat práci na někoho jiného. Ideální je, když pošle pracovníky na studijní pobyty někde v příjemné lokalitě, kde jsou ideální podmínky pro to, aby se zaměstnanci ničím nerozptylovali.