Když si dnes chceme vyčistit zuby, už nemusíme žvýkat dřívko. Máme na výběr z mnoha druhů kartáčků. Stačí vybrat ten pravý na náš chrup.

 

Kartáček vynalezli prý Číňané v patnáctém století. Byl vyroben ze zvířecích štětin a kostí. Ten elektrický až mnohem později. První s takovým nápadem přišli Švýcaři. V roce 1939. Měl pomoci čistit zuby postiženým lidem, kteří nemohli hýbat rukama. Jeho používání se ale „neujalo“. Měl příliš objemný a těžký motor. Skutečný rozvoj v tomto oboru přišel až v osmdesátých letech 20. století.

 
Pět skupin

Podle toho, jakým způsobem se pohybuje jejich hlavice, můžeme současné elektrické kartáčky rozdělit do pěti základních skupin:

·        pohyb do stran, tzv. side – to – side

·        pohyb cirkulární

·        vibrace ultrazvukem, tzv. ultra – sonic vibration

·        pohyb rotačně – oscilační, hlava rotuje a vychyluje se při tom dopředu a dozadu

·        pohyb rotační v různých směrech, který zajišťují jednotlivé svazky vláken, tzv. counter oscillation
 
Pro koho ano

S elektrickým kartáčkem vyčistíme zuby stejně, jako když použijeme ten „klasický“ a jeho použití je velice snadné. Ale některé uživatele více motivuje k tomu, aby se o čistotu svých zubů více starali. Patří k nim především děti, ty tento kartáček většinou více zaujme. Hned jim čištění zubů připadá zajímavější. Někteří lidé zase mají pocit, že s jeho pomocí, díky rotující hlavici, vyčistí své zuby důkladněji. Pak jsou tu lidé starší a lidé postižení, kteří již nemají tak „šikovné ruce. Elektrický kartáček je odborníky doporučován lidem používajícím rovnátka.
 
Pro koho ne

Ale přes výše uvedené výhody nelze elektrický kartáček doporučit všem. Při jeho používání máme horší kontrolu jemných pohybů. Můžeme si tedy snadněji poranit dásně, které pak krvácejí. Proto není vhodný pro lidi s paradontózou, citlivými zuby, obnaženými krčky zubů nebo zuby viklavými.

 

Ať používáme klasický nebo elektrický, čistíme své zuby pravidelně!