Děti, které žijí na městském sídlišti v panelových bytech, bývají ochuzené o celou řadu dobrodružství. Ta se odehrávají hlavně v exteriéru, nikoli ve virtuální realitě elektronického světa sociálních sítí a herních módů. Jistě, že počítačová hra mnohdy přijde vhod, tedy pokud není zrovna příliš agresivní a destruktivní či podobně negativně laděna, ovšem ve srovnání se skutečným životem venku v přírodě to nic neznamená.

Pergola se může stát pro děti žijící na venkově skutečným požehnáním:

Mohou tu přenocovat – možná, že právě vy jste jako děti kdysi dávno přespávali pod stanem s kamarádem u jeho rodičů na zahradě, nebo přespával kamarád u vás. Když se poprvé octne dětská duše venku a tráví tu noc, je to pro ni něco neuvěřitelného, a ve společnosti jejího vrstevníka tím spíše. Pergola sice není stan, ale nocleh pod ní může být rovněž dobrodružný – děti možná za tmy uslyší podupávat ježka, zahlédnou ve světle zahradní lampy nočního ptáka, v noci se venku mohou pohybovat hlodavci a kočky. Je to něco docela jiného, než za denního světla.

Stavíme vláčky – pergoly většinou slouží dospělým, ale jsou-li děti v rodině opravdu milovány a respektovány, často se stává, že jim dospělí přidělí i kus toho svého dobrodružství. Jedním z příkladů může být velké kolejiště. Železniční modelářství má u nás mnohaletou tradici a v některých rodinách si děti staví vláčky tam, kde je pro to místo, takže třeba pod pergolou. Někteří nadšenci mívají panel s vláčky zavěšený i doma pod stropem, je upevněný na řetězech a spouští se k zemi pomocí kladek. Toto je možné provést i u zahradní pergoly.

Puzzle – oblíbená zábava deštivých dnů a večerů a pergola je dostatečně velký prostor, kam se vejde i velkoplošné puzzle. Nemusí se stále někam uklízet a přesouvat, stačí jej vždy zakrýt třeba bublinkovou fólií a zatížit, aby se na něm nepodepsal vítr. Puzzle je jednou ze situací, kdy se potvrzuje pořekadlo: „Kdo si hraje, nezlobí“.